První pořádný rande: Na cestě

Když žije člověk v Olomouci a je zamilovaný do živé osoby, tak nějak se předpokládá, že si spolu vyrazí na romantickou procházku do zdejší zoologický zahrady. Ta je jako tumor prorostlá lesem na Svatém kopečku. Zajímavý je, že Svatý kopeček zůstává svatým, i když za zdejší bazilikou neskrývaně obcují makaci s makakyněmi v hnízde z ukradených kšiltovek, foťáků a dolámaných fejkových brýlí. I přes tuhle etymologickou propast ale platí, že když v hanácké metropoli někdo s někým začne chodit, měli by spolu jít do zoo držet se za ruce a hladit kozy. Místní chápou.

Pan a paní situace se spolu drží za ruce již několik měsíců, ale za zvířaty se dosud nevydali. Proto celkem nedávno při pátečním povzdychování a hledění do stojatých vod internetový zábavy se rozhodli, že světu ukáží, že se za sebe vzájemně nestydí. Že v sobotu odpoledne nastoupí na jedenáctku, nechají se odvézt na kopeček a tam se budou roztomile pitvořit nad ksichtama ryb. Jenže už na zastávce na nádraží se Báře něco nezdálo. "Proč jsi nevzal víno?" vypálila jedovatou otázku. On chvilku předstíral, že se zamyslel. Načež se pak zamyslel doopravdy. Nechápal, na co potřebují pít v zoo. Že by jeho milovaná trpěla nějakým mateřským syndromem a při pohledu na mláďata pižmoňů přebíjela svý touhy po potomkovi žokem levnýho veltlínu? "Jako na co?" zeptal se. Ona obrátila oči v sloup Nejsvětější trojice i s těma sochama a zlatou kulou. "Protože tam budou děcka, bohaaa. A my je budem muset poslouchat!" vysvětlila. Pán situace byl rád, že je to obrácenej mateřskej pud. A zároveň nebyl rád, protože měl vzít aspoň demižon.

Autobus na kopeček bývá narvaný, i když jezdí častější kadencí než slovo "kunda" v českým rozhlasu. Mrazivá nálada způsobená zapomenutým vínem pozvolna opadala, když se ti dva pochichtávali lidem, kteří nebyli tak hezcí nebo mladí jako oni sami. Při jednom ne úplně tichém záchvatu smíchu (zapříčiněného jakousi batikovanou Lesanou, co s sebou tahala dřevěnej meč) se Paní situace zaklonila. Smála se. Otevřela oči. A zmlkla. Pán situace už ji znal dost dlouho na to, aby věděl, že pohled, který mu zničehonic věnovala jeho milá, býval láskyplnější. Teď mu propalovala pupily asi jak to dělají oranžová tanga, co lezou z kalhot ženy, jejíž váha má tři cifry a žádnou desetinnou čárku. Paní situace si totiž všimla plakátku v autobuse. "Zveme vás na dětský den s čarodějnicemi a malováním na obličej" A pod tímto nejhnusnějším nápisem na světě se skvělo dnešní datum. Inu, jeden obličej se asi ze zoo vrátí zmalovanej.

Pod dosti realisticky namalovanou ránou od motyky bude mít ten chlapec "jakoby" vyřezáno "Měl jsem vzít čůčo" a pod tím rozmáchlý podpis Paní situace.

Teda pokud se dá otisk conversky na pravým čelistním pantu se dá pokládat za podpis.