Nedávno ráno, když se mý nohy ráno dotkly země a donesly mě do koupelny, jsem zjistil, že stárnu a svým způsobem mužním. Mužním tak, že mi více rostou vousy a co víc, dokonce i chlupy na hrudi. Bohužel tyhle sekundární pohlavní znaky, co mi raší na prsou, vykazují určitý smysl pro humor a rostou do tvaru X. Vyfotil bych to a ukázal tady, potažmo i Holywoodu, kdyby chtěli něco na plakát na novej xmeňáckej film, ale trochu se stydím za to, že mám větší prsa než většina mých kámošek na facebooku. Kdybych si chtěl na pláži lehnout na bříško, pár chvilek bych musel pod osuškou odhrabávat písek, abych si při ležení nezkurvil páteř.
No ale to jsem ještě neřekl, jak jsem zestárnul! Víte, jak jsem říkal, že mi víc rostou vousy? Tak si představte, že jeden je... bílej. I shit you not. Bílej. Začínám se nebezpečně podobat panu Clooneymu. Teda kdyby měl Clooney prsa, tlustý prsty a nutkání psát svýma tlustýma prstama o svých prsách na svým blogu.
Mám takovou teorii, že tyhle fyziologický změny má tělesná schránka udělala z trucu. Protože nedávno jsem se svými přáteli strávil holčičí večer. Povedla se nám tak antimaskulinní věc, že každým dnem očekáváme poštou výzvu od SNV (Svazu nositelů varlat), že si máme najít nový pohlaví, protože mezi muže nás už rozhodně nezařazují.
S Patrikem, u kterýho jsem se probudil po jedné akci, jsme se ráno vydali na hezkou snídani o půl jedné po o do nedalekého podniku s kentuckými smaženými kuřaty. Nad hranolkami Patrik nadhodil: "Měli bychom se zajet podívat za Jindrou, určitě furt vypadá jak Bagdád." Protože byla sobota a já neměl co na práci, kývl jsem.
Patrik se nemýlil, Jindra nevypadal vůbec hezky. Ale to je taková daň za to, když strávíte noc v olomouckém Belmondu. Jindra se s tím vyrovnával po svým, takže nám sprostě nadával bez udání důvodů. Nakonec se převlékl z pyžu do, aby nevypadal jako něco, co včera vyblila vydra, a navrhl, abychom strávili den dobrodružně. A jak řekl, tak se stalo. Z důvodu, na kterej si nemůžu vzpomenout, jsme si zajeli jako tři čtrnáctky na minigolf, kde jsem vyhrál a Jindra u jamky dvanáct málem zabil nějakou atletku, která za plotem na stadionu běžela juniorský mistrovství. A málem zabil i mě s Patrikem, kteří jsme kvůli tomu dostali záchvat smíchu a nemohli se nadechnout.
Domů se nám nechtělo. V rolích čtrnáctek se nám zalíbilo a někdo (nechci ani vědět kdo, aby se za to nemusel do konce života stydět) navrhl, abychom jeli na sleepover k Patrikovi a pustili si horora. Povinná zastávka v Olympii pro proviant na večer proběhla poněkud jinak, než takové návštěvy potravin končí.
Prošli jsme kolem piv a nestavili (!).
Produsali jsme kolem zlevněných mandlových rumů a nestavili jsme (!).
Ba dokonce jsme jako tři čunící kopýtkama proklapali kolem Stalinovejch slz a... nic (!).
Zato jsme si z nějakýho mimozemskýho důvodu naházeli do vozíku gumový pendreky, medvídky, kyselý žížalky, dvoje křupky, jedny čipsy a žízeň tří dospělých mužů měly zahnat malinovka a oranžáda.
Dojeli jsme k Patrikovi, na večeři si dali palačinky (!), pustili Sinister, sedli společně na gauč, přikryly si své nedbalky dekama a nahlas jsme se lekali a střídavě si zakrývali oči. Když Patrik, jediný zadaný muž (no.. muž...) z nás o tomhle kvalitativním večeru psal své přítelkyni, vysmála se nám a nazvala nás holkama. S čímž já nemám problém.
Ale ne tak moje tělo! To se urazilo a testorenom vytlačilo chlupy na svět.
A tak vás prosím, abyste mi drželi palce. Zítra po práci si jdu koupit laky na nehty, pleťovou masku a Bravo girl. Třeba se moje tělo nasere natolik, sáhne do testorenovýho skladu a budu mít penis až na zem.
MIMOCHODEM: Napadlo vás někdy, že vykřičník v závorce vypadá jako ohnutá žena zezadu?
MIMOCHODEM 2: Asi bych se měl chovat jako někdo kdo má bílej vous...
Žádné komentáře:
Okomentovat