Seděli v obýváku. Ona a On. On si četl Kdo chytá v žitě a snažil se přijít na to, co je na té knížce tak k posrání skvělýho. Ona hrála solitaire s opravdovejma kartama, protože počítač se včera rozbil. Ticho občas narušovaly jen její povzdechy, když přišla už pošesté za sebou černá karta. Potřebovala červenou. On dýchal potichu a jeho rty se mírně chvěly do rytmu slov, který luxoval očima ze zažloutlých stránek. Ji už sraly karty. Ho srala ta knížka nudnější narrozeninová oslava s červeným vínem a chlebíčky.
"Kurvafix!" řekli oba unisono. Překvapivě se na sebe podívali. Usmáli se.
"Platíš mi pivo!" zase řekli najednou.
"Chachachachá!" zasmáli se oba identicky.
Tak tohle už bylo divnější než sledování sexuální scény ve filmu s tím divným strýcem, co se tak rád a často objímá. Ona položila karty a pořád nespouštěla Ho z očí. On upustil knihu na zem.
"To by už stačilo," řekli zase oba.
"Dost! křikli v tu samou vteřinu.
Nechápavý pohledy u obou vystřídal náznak strachu v očích. Ona, protože je chytřejší než on, sice ne o moc, ale pořád je, si usmyslela, že řekne nějakou blbost. Blbost, kterou by on v tuto chvíli nikdy neřekl. Tak. Přišla na to.
"Kdyby.." začali oba pomalu. Intonace byla nepřirozeně totožná. "... tě to zajímalo..." řekli zase oba stejně a hlasitěji. "taksizrovnaholímkrk!" křičeli oba hystericky. Strach v jejích očích a hlase už nebyl jen náznakem. Byl tam jako doma. Nosil papuče a mléko pil přímo z láhve.
Zatímco Ona se už vyloženě bála, couvala od dál do bytu, on šel za ní pomalu celkem dost naprčenej. Přišlo mu to od ní jako debilní vtip. Jo, kdyby se začala smát před minutou, ještě by to uznal, jako zábavný žert. Ale teď už je trapná. Dost možná šílená. Jak běh na vlak po kile třešní.
Ona couvá pozadu. "Nech toho!" řve jak do lesa. Stalo se to, čeho se bála. Zařval totiž to samý. Ve stejnej moment a dost možná při tom vyprskl stejnej počet mililitrů slin. Ona naráží zádama do dveří dětskýho pokoje Malýho. Vystrašeně se podívá na dveře a otočí na něj s vytřeštěnejma očima. I On si uvědomuje, že tohle je v prdeli. Že tahle šílená ženská, která nejen neumí kurva vyhrát solitaire ale ještě všechno říká ve stejnej okamžik jak on,.. Že tahle ženská se má starat o Malýho. Tak to ne. Tohle ne.
"Nemysli si, že půjdeš za malým, když se chováš jako retard," oznámili si navzájem zvýšeným hlasem. Za dveřma oba uslyšeli jak se Malej zavrtěl a trochu zamručel. Oba, samosebou stejně, si dali prst k držce a udělali pššt. Otráveně povzdechli a podívali se na sebe. Oba chtěli něco říct, ale věděli, že je to zbytečný. Stejně by řekli to samý. jen na sebe přikývli. Ona se obrátila ke dveřím a pomalu je otevřela. Vešla. A On za ní.
Malej nespal. určitě ho probudilo, když po sobě unisono ječeli jak Nazgúlové ve zlatnictví. Oba, On i Ona se pomalu s nepřesvědčivejma úsměvama přišourali k jeho postali. Malej tam seděl a pomněnkově modrýma očima na ně hleděl. "Malej...," začali oba vlídně.
"Neříkejte mi Malej, je mi už devatenáct, do prdele," řekl Malej. Už automaticky. Svůh věk musel svým rodičům opakovat neustále.
Ona a On pomalu zavřeli oči. Trpělivě. A jak je otvírali, oba stejně spustili: "Synku, stalo se něco strašně divnýho... Jak sis asi všiml, mluvíme stejně. A nejde s tím přestat. Asi chápeš, že už spolu nemůžeme být a musíme od sebe... Po tobě bychom...," oba přestali mluvit a u toho slzeli. Smutně se dívali střídavě na sebe a na Malýho. "Po tobě bychom teda-"
"Dost. Nemluvte. Už mě pěkně serete s těma vašima pokusama. Ne nikdy vám neodpustím, že jste prodali moji ledvinu a j mi kurva uplně jedno, jak dlouho jste si tohle cvičili," řekl Malej a bylo ticho.
Jako opaření se On a Ona vrátili do obýváku. Až si sedli, zkoprnění z nich jakoby spadlo. Podívali se na sebe. Uchechtli se a spustili: "Že jsme ale zaváleli, co?" řekli jednohlasně.
On si šel vzít z knihovny jinou knížku, Ona si znova zamíchala karty k další hře.
"Zlato?" řekl On. Jenom On. Nikdo jinej.
"No?" pravila Ona. Ona samotná.
Otočil se na Ni od knihovny s Stopařovým průvodcem po galaxii v ruce. "Co na toho darebu zkusíme zítra?" zeptal se jakoby nic.
"Já nevim...," odpověděla Ona jakoby něco.
Žádné komentáře:
Okomentovat